Vpomínky

15. prosince 2013 v 20:26 | black-veil-brides-a-devil-for-me |  Ta tajemná
Andy:

Sděl jsem na posteli ve svém pokoji a hladil svojí číču. Pořád neměla jméno. Nic mě nenapadlo. Tak jsem to nechal být však ono mě někdy něco napadne. Číča se k mě začala lísat a já ji se smíchem podrbal za ušima. Na jednou někdo zaklepal na dveře. Byl to otec. ,,Andy, já ti nevím co, když je ta kočka nějak nemocná nebo tak", říkal mi jak by spolk všechnu moudrost světa. Někdy mě ty jeho kecy opravdu štvaly.
,,Tak dobře hned zítra s ní zajdu k veterináři!"
,,Dobrá, ale ať se nepřiblíží k Jul. Jasné", řekl jsem a on odešel z mého pokoje. Číča si mi přelezla do klína stočila se do klubíčka a usnula. Byl tak roztomilá, že jsem neodolal, a tak abych ji nevzbudil jsem číču pohladil po hřbetě. Začal jsem se po chvíli nudit, a tak jsem se rozhodl, že se půjdu podívat ven. Byl sice šero, ale já si potřeboval provětrat hlavu. Chtě nechtě jsem číču musel vzbudit. Ta se na mě podívala naštvaným pohledem. Položil jsem ji na mojí postel a šel dolů. ,,Andy, kam si myslíš, že jdeš!", zeptal se mě otec a při tom se díval na televizi na fotbal.
,,Ven", odpověděl jsem mu prostě. Potom si obul boty, oblékl si svojí milovanou koženku a vydal se ven.Nevěděl jsem vůbec kam jdu. Najednou mě mé nohy dovedli k jednomu hřišti. sedl jsem si na jednu z houpaček a houpal jsem se sem a tam a nohama jsem šoural o malé drobné kamínky. Všude bylo ticho. Nikde nikdo, ani zpěv ptáku. Jediné co bylo slyšet bylo vrzání té houpačky na které jsem seděl a tlukot mého srdce. Přemýšlel jsem o svém dosavadním životě.Vzpomněl jsem si na svůj život než se stali ty hrozné věci. Věci plné bolesti, utrpení. Doslova jsem se topil v bolesti. Ty doby kdy jsme byli všichni spolu a šťastní. Už skončilo. Vzpomínám si na to jak se máma vždy smála mým vtipům a nebo to jak mi vždy pomohla a poradila vždycky, když, když jsem byl smutný nebo mě něco trápilo byla tu pro mě. Jenže teď tu pro mě není, není tu pro mě nikdo.Koho bych mohl obějmout nebo se mu svěřit
***
Nikdy na tebe nezapomenu.
Ty jsi mě nikdy nenechala ve štychu!
To ty jsi my vždy pomohla.

Vždy jsi tu pro mě byla.
Měl jsem tě moc rád moc jsem tě miloval.
Někdy jsem ti však ublížil.
Někdy jsem tě zranil.

Utápím se v bolesti,
že tu nejsi.
Ty jsi byla a budeš navždy má milovaná maminka.
***
Měl jsem sto chutí křičet na celé kolo dokud by mi neselhaly hlasivky. Několikrát jsem chtěl spáchat sebevraždu jenže jsem si vždy vzpomněl na Jul a na otce a na to jak by je to zlomilo. Vím, že mám ještě otce. Jenže s tím si nejsem tak blízky jako jsem byl s mámou. Pořád někde lítal a na mě neměl čas. Seděl jsem tam ještě půl hodiny jenže pak začalo pršet tak jsem šel domů. Má koženka kapuci bohužel neměla takže, když jsem došel domů Byl jsem celý promočený, protože to byl teda pořádný slejvák! Hned potom jsem šel do koupelny se vykoupat.. Zítra k nám do školy měla přijít nějaká nová holka. Dozvěděl jsem se to od kluka co to roznášel po celé škole. To bude určitě další namyšlená holka do počtu! Jen co jsem se vykoupal jsem si unaveně lehl vedle mé číči. A usnul.
***
Ráno jsem se probudil celkem brzo, Ale měl jsem strašnou žízeň tak jsem se šel napít. Řekl jsem si, že už budu vstávat, ale mé nohy mě dovedly zase zpátky do postele. Tak jsem si lehl a vzápětí jsem usnul.

Koment. Nevím jestli mám pokračovat! Opravdu napište! Protože já potřebuju vědět jestli to někdo čte! Jestli mám stát další díl nebo ne!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kucka Kucka | 3. ledna 2014 v 20:17 | Reagovat

Pokračuuuuuj! Prosiiiiim!

2 kobra poison kobra poison | Web | 8. března 2014 v 18:23 | Reagovat

Tak tahle povídka začíná fakt dobře. Vážně zbožňuju tvoje psaní :3 přidáš prosím další díl? *Pohled ztraceného štěňátka* :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama